Správa BIS k ľavicovému extrémizmu za rok 2006

Levicový extremismus

Levicově extremistická scéna jako celek je spíše v útlumu. Zatímco příznivci anarchoautonomního hnutí se v roce 2006 v souvislosti s bojem proti ideologickým odpůrcům z extrémně pravicového spektra opět mírně aktivizovali, aktivity marxisticko-leninsky orientovaných skupin byly až na výjimky nevýznamné. Potvrdilo se, že přes určité jemné ideologické rozdíly jsou tyto skupiny schopné spolupracovat v rámci jednotlivých akcí.

V anarchoautonomním hnutí došlo v reakci na aktivizaci neonacistů k určitému vývoji, který by podle BIS v následujících letech mohl vést k oživení hnutí a posílení jeho členské základny. Jde především o projevy tzv. militantního antifašismu, který spočívá zejména v aktivním vystupování proti pravicově extremistickým akcím nebo i osobám, tj. ve snaze o násilné napadání pravicově extremistických aktivit. Tento jev se stává dominantním a v podstatě jediným tématem veřejných i neveřejných aktivit anarchoautonomů. Zvyšuje se jejich ochota veřejně vystoupit proti akcím neonacistů a sdružovat se na lokální úrovni. Zejména ve městech, kde působí místní skupiny neonacistů, začaly vznikat různě pojmenované lokální antifašistické skupiny , které postupně získávají na významu. Akčnost spojená s militantním antifašismem a metodou tzv. přímých akcí láká nové členy i do řad anarchistických organizací, které v posledních letech stagnovaly.

I přes uvedenou aktivizaci na regionální úrovni zůstalo anarchoautonomní hnutí z globálního pohledu v roce 2006 spíše v útlumu. Kromě vzájemných pouličních střetů malých skupin neonacistů a anarchoautonomů se během roku uskutečnilo několik protiakcí k veřejným shromážděním pravicových extremistů, kde bylo možno pozorovat zvyšující se organizovanost a radikalitu.

Nejpočetnější antifašistickou akcí byla protestní demonstrace proti pochodu pravicových extremistů Prahou dne 1. května 2006, kterou organizátoři pojali jako akci otevřenou široké veřejnosti a narozdíl od podobných akcí její konání v souladu se zákonem předem ohlásili.

Na militantní antifašismus byly během roku 2006 zaměřeny i různé společenské akce, jako například koncerty pod hlavičkou pokračující kampaně „Good Night White Pride“. V létě 2006 zahájili anarchoautonomové kampaň pod názvem „We Will Rock You“, která má znesnadnit českým pravicovým extremistům prodej a nákup oblečení s pravicově extremistickou tématikou.

Stejně jako pro pravicově extremistickou scénu má pro anarchoautonomy nezastupitelnou roli Internet. Čeští anarchoautonomové komunikují především s aktivisty ze Slovenska, Polska a Německa. Kontakty na anarchoautonomy z dalších zemí jsou spíše záležitostí jednotlivců a jsou na nízké úrovni.

Veřejné aktivity příznivců marxisticko-leninsky orientovaných skupin byly z pohledu BIS až na výjimky nevýznamné. Nejaktivnějším subjektem zůstalo občanské sdružení Komunistický svaz mládeže (KSM). Jeho aktivity výrazně ovlivnil postup ministerstva vnitra, které v listopadu 2005 upozornilo představitele KSM, že jejich občanské sdružení vykonává politickou činnost. Zároveň je pod hrozbou pozastavení činnosti vyzvalo ke změně cílů a způsobů jejich dosahování , neboť byly v rozporu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Po této výzvě KSM částečně upravil své oficiální dokumenty a zmírnil svou rétoriku. Jeho cíle však zůstaly nezměněny a v říjnu 2006 ministerstvo vnitra rozhodlo o rozpuštění KSM. Členové KSM se proti rozhodnutí o rozpuštění ohradili a projevili připravenost se proti němu zákonnými prostředky bránit. Zahájili „mediální protiútok“, při němž postup ministerstva označili za nezákonný a neodůvodněný, a snažili se zpochybnit nestrannost ministerstva. K získání podpory ze zahraničí využili mj. celoevropské setkání komunistické mládeže, které se pod záštitou KSM uskutečnilo koncem října 2006 v Praze. Na jeho závěrečné tiskové konferenci bylo rozpuštění KSM označeno za „politické rozhodnutí v zájmu kapitalistického systému“. Komunistický svaz mládeže rozhodnutí ministerstva v listopadu napadl žalobou. Ministerstvo podle něj postupovalo „v rozporu s ústavně zaručenou svobodou projevu tohoto sdružení a s jeho právem vyhledávat a šířit informace“ a svobodně se sdružovat.

Nejvýznamnější událostí Komunistické strany Československa (KSČ), která se otevřeně považuje za pokračovatelku předlistopadové KSČ, byl v roce 2006 její únorový XXI. sjezd. Kromě představitelů strany se sjezdu zúčastnili i zahraniční hosté z Kuby a KLDR. Sjezd byl podle poznatků BIS podobně jako předlistopadové sjezdy KSČ formální záležitostí, jejímž hlavním účelem bylo potvrzení dosavadních funkcionářů strany v jejich funkcích. I přes jisté zmírnění rétoriky, které je patrné v některých dokumentech přijatých na sjezdu, je KSČ nadále stranou, která odmítá parlamentní demokracii jako prostředek k získání moci a prosazuje socialistickou revoluční cestu.

Velmi podobné postoje jako členové KSČ zastávají i představitelé neregistrované organizace Komunistická strana Československa – Československá strana práce (KSČ-ČSP), kteří se v průběhu roku věnovali především publikování příspěvků a komentářů na vlastních internetových stránkách. KSČ-ČSP ani KSČ nejsou v současné době schopny oslovit širší veřejnost.

Z trockistických organizací byla nejaktivnější neregistrovaná organizace Skupina revoluční mládeže REVO, která je úzce propojena s další trockistickou organizací – Socialistická organizace pracujících. Nejdůležitější akcí REVO bylo uspořádání tradičního letního setkání pod názvem Revocamp 2006. Aktivity ostatních trockistických organizací nebyly v roce 2006 příliš výrazné.

Marxisticko-leninské skupiny spolupracují s obdobně smýšlejícími skupinami z celého světa.

Zdroj: BIS